Johann Palisa (7. 12. 1848, Opava – 2. 5. 1925, Vídeň)
Dne 2. 5. uplynulo 100 let od úmrtí Johanna Palisy, významného astronoma a opavského rodáka. Johann Palisa vstoupil do dějin astronomie díky objevům velkého množství planetek. Byl rovněž tvůrcem map hvězdné oblohy.
První objevenou planetkou byla Ceres, která byla dlouhou dobu dokonce pokládána za planetu. Byla poprvé pozorována v lednu roku 1801 a znovuobjevena na základě Gaussových výpočtů 7. 12. téhož roku. Když se na den přesně, o 47 let později, narodil ve slezské Opavě Johann Palisa, lidstvo již vědělo o devíti tělesech tohoto typu.
Palisův otec, opavský obchodník s obilím, nechal svého syna studovat na gymnáziu. Již tam se projevilo Palisovo matematické nadání, proto započal po maturitě v roce 1866 studovat astronomii a matematiku na univerzitě ve Vídni. V té době již bylo známo necelých sto planetek.
V době studií vypomáhal (dnes bychom řekli, že měl brigádu) na Vídeňské observatoři, kde se těšil velké podpoře ze strany svých nadřízených. Za to se jim později odvděčil tím, že některé ze svých objevených planetek pojmenoval křestními jmény manželek a dcer těchto svých nadřízených.
Od roku 1870 se díky podpoře vedení stal asistentem Vídeňské hvězdárny.
Johann Palisa začal pracovat v roce 1871 jako astronom na hvězdárně v Ženevě, ale již po roce přesídlil jako vedoucí observatoře do města Pula, ležící v dnešním Chorvatsku.
Součástí vybavení hvězdárny byl 15 centimetrový refraktor, jehož pomocí Palisa zahájil své objevování planetek. Byl prvním astronomem, který objevil 50 planetek, na sklonku svého života Palisa jejich počet uzavřel úctyhodným číslem 122. Všechny planetky objevil vizuálním pozorováním, neměl v té době ještě k dispozici astrofotografii.
Dvě z nich již byly ve 21. století navštíveny kosmickou sondou, jednalo se o planetky (243) Ida a (253) Mathilde. Palisa se soustředil zejména na určování oběžných drah tělesa, neboť mnoho planetek zmizelo svým objevitelům záhy po jejich prvním pozorování.
V roce 1880 přesídlil Palisa z Pulské hvězdárny na observatoř ve Vídni, kde již zůstal natrvalo. Ve Vídni pořádal celou řadu přednášek, které se netýkaly jen planetek, ale např. měření času či vývoji dalekohledu. Palisa prosadil zavedení středoevropského času v občanském životě, zabýval se vytvářením časových pásem.
Při pozorování na Vídeňské observatoři lokalizoval pás planetek mezi Marsem a Jupiterem, ve kterém se také většina planetek nachází. Pozoroval Měsíc a pokoušel se nalézt hypotetickou planetu Vulcan, která se měla pohybovat blíže ke Slunci než Merkur. V roce 1884 pozoroval zatmění Slunce na souostroví Tahiti v Tichém oceánu.
Spolu s Maxem Wolfem (1863 – 1932) Palisa vytvořil soubor hvězdných map pro hledání a identifikaci planetek, později společně vytvořili i hvězdné fotomapy čítající 210 listů.
Ve Vídni se velmi věnoval cyklistice, stal se dokonce předsedou Klubu vídeňských mužů – jezdců.Spolu se svou první ženou, která zesnula roku 1901, vychovával svých sedm dětí. Rok po smrti své manželky se oženil podruhé.
Johann Palisa zemřel 2. 5. 1925 na infarkt. Na budově vídeňského planetária je možno spatřit jeho pamětní desku, je po něm pojmenována planetka (914) Palisa a měsíční kráter.
Mimo jiná ocenění obdržel v roce 1906 od Francouzské akademie Valtzovu cenu, neboť objevil téměř tolik planetek, jako všichni ostatní astronomové dohromady. K 2. 5. 2025 bylo očíslováno 793 066 planetek, z toho jich bylo pojmenováno 25 274.
Zdroje:
[3] https://cs.wikipedia.org/wiki/Ida_(planetka
[4] MoMa.org
[5] univie.ac.at
https://cs.wikipedia.org/wiki/Johann_Palisa
