Další vydání astrosloupku se věnuje nejdůležitějším jevům, které se odehrají na červnové obloze. Zmíníme si, jaké hvězdokupy a mlhoviny můžeme pozorovat nebo čím je zajímavá hvězda Regulus. Dne 21. června nastává letní slunovrat a začíná astronomické léto. Začátkem června nastává příznivé období pro pozorování nočních svítících oblak.
Stav oblohy:
Vysoko nad severozápadním obzorem spatříme sedm jasných hvězd tvořících známý obrazec Velký vůz. Jihovýchodně od hvězdy Alkaid (η UMa), poslední hvězdy oje Velkého vozu, spatříme souhvězdí Pastýře s jasným Arkturem (α Boo). Ještě dále východním směrem nalezneme nevýrazného Hada a Hadonoše.
Souhvězdí Hada je jako jediné ze všech 88 oficiálně uznávaných souhvězdí rozděleno na dvě části – Hlavu hada a Ocas hada. Na obloze drží hada ve svých rukou Hadonoš, který představuje léčitele Asklépia. Ten dokázal vyléčit každou chorobu, a dokonce přivést mrtvé zpět k životu. Nejčastěji je Asklépios vyobrazován jako vysoký, vousatý muž, který ve své pravé ruce drží hůl ovinutou hadem. Dodnes je tato představa symbolem lékařů a medicíny.
V Hadonošovi můžeme nalézt pomocí malého dalekohledu několik jasných kulových hvězdokup: M10, M12 (obě zhruba ve středu souhvězdí) nebo M14 (v západní části souhvězdí).
Jihovýchodně od M14 nalezneme často vyobrazovaný objekt s označením M16, nazvaný Orlí mlhovina. Nachází se na pomezí souhvězdí Hada (jeho ocasu), Štítu a Střelce. Jedná se o emisní mlhovinu která zároveň obsahuje otevřenou hvězdokupu s několika desítkami mladých, hmotných a horkých hvězd spektrálního typu O a B.
Podobných objektů, jako je Orlí mlhovina, nalezneme v této části oblohy více. Jmenujme některé v severní části souhvězdí Střelce: M8 Laguna, M17 Omega nebo M20 Trifid.
Na večerní obloze zůstává ze všech planet Sluneční soustavy pouze Mars. Ten nalezneme krátce po západu Slunce nevysoko nad západním obzorem a postupně se přesouvá ze souhvězdí Raka do sousedního Lva. Jasnost Marsu je 1,30 mag a postupně slábne, neboť se od Země vzdaluje a jeho pozorovatelnost se postupně zhoršuje.
16. června nastane konjunkce Marsu s Regulem (α Leo). Obě tělesa nalezneme zhruba 0,70° stupně od sebe, což odpovídá průměru asi jednoho a čtvrt měsíčního úplňku vedle sebe.
Jelikož se Regulus nachází zhruba 0,5° od ekliptiky, dochází poměrně často k jeho zákrytům Měsícem nebo ke konjunkcím s planetami a některými planetkami. Díky poloze Regulu na hrudi Lva ho Arabové nazývali Kalb al-Asad neboli „srdce lva“.
Na rozdíl od Slunce je Regulus vícenásobných hvězdný systém složený z nejméně čtyř samostatných hvězd. Hlavní složkou je horký modrý obr s povrchovou teplotou přesahující 15 000 °C a zhruba 150krát větší jasností než Slunce. Díky své velmi rychlé rotaci (jedna otočka trvá asi 16 hodin) je tvar hlavní složky značně zdeformován, jak naznačuje obrázek níže. Světlo z této čtyřhvězdy k nám letí téměř 80 let.
Planeta Venuše, se spolu se Saturnem, po více jak měsíční odmlce přesunula na ranní oblohu. Saturn vychází v polovině měsíce v 1:45 SELČ. Spatříme jej v západní části Ryb jako nikterak jasnou „hvězdu“ (1,04 mag). Venuše vychází zhruba hodinu po Saturnu a nalezneme ji velmi nízko nad východem jako jasnou Jitřenku (-4,20 mag).
Hned první červnové ráno nalezneme Venuši od Slunce úhlově nejdále (téměř 46° od středu obou těles). V takovém případě hovoříme o tzv. největší západní elongaci, tedy o jednom z tzv. aspektů planet (významné postavení sledovaného tělesa vůči Zemi a Slunci). Pokud na Venuši namíříme alespoň střední triedr, spatříme její kotouč zhruba z poloviny osvětlený.
Další červnové zajímavosti
Letní slunovrat
V sobotu 21. června ve 4:42 SELČ nastává letní slunovrat a začíná astronomické léto. V tento okamžik má kotouč Slunce vůči nebeskému rovníku nejvyšší deklinaci. Jelikož je zemská rotační osa skloněná o 23,5° vůči rovině oběžné dráhy, střídavě se tak ke Slunci přiklání severní a jižní polokoule a dochází ke střídaní ročních období.
21. červen je na severní polokouli nejdelším slunným dnem v celém roce. Slunce se na své dráze nad obzorem zdržuje nejdéle (přes 16 hodin) a v pravé poledne vystoupá nejvýše nad obzor (téměř 63°). Naopak nejkratší den v letošním roce nastane v 21. prosince, kdy Slunce vystoupá nad obzor necelých 16°.
V obrázku níže si všimněme, v jakém souhvězdí se Slunce v den letního slunovratu nachází. Podle zvěrokruhu vstupuje Slunce do znamení Raka, nicméně z obrázku je jasně patrné, že se kotouč Slunce nachází na rozhraní souhvězdí Býka a Blíženců.
Noční svítící oblaka
Začátkem června začíná příznivé období pro pozorování tzv. nočních svítících oblaků (používá se též anglická zkratka NLC). Tento relativně vzácný jev se tvoří vysoko v zemské atmosféře (zhruba v 80 km nad zemským povrchem v horní mezosféře), přičemž běžná oblačnost vzniká v mnohem nižších výškách (zhruba kolem 10 km nad zemským povrchem).
NLC je zvláštní typ oblačnosti, kterou tvoří převážně drobné krystalky ledu na nichž se rozptyluje sluneční světlo – nezáří tedy vlastním světlem. Úkaz má podobu stříbřitých závojových mraků s odstínem modro-bílé barvy, jak je patrné z fotografie níže.
Jaké mít ideální podmínky pro pozorování NLC?
Pro úspěšné pozorování NLC je nezbytné mít volný výhled nad severní obzor v době, kdy se střed slunečního kotouče nachází v rozmezí od zhruba 6° do 16° pod obzorem (nautický a astronomický soumrak). Neméně důležité je být co nejdál od rušivého umělého osvětlení měst.
Ideální čas pro spatření NLC je mezi jedenáctou hodinou a půlnocí, kdy jsou tyto oblaky osvětlovány Sluncem. NLC obvykle spatříme ve výšce „pouze“ kolem 20° nad horizontem. Více se o tomto zajímavém atmosférickém úkazu dozvíte ZDE.
Viditelnost planet:
Merkur: ve druhé polovině měsíce nízko nad severozápadem v Blížencích
Venuše: ráno nízko nad východem v Beranu
1. 6. 2025 v největší západní elongaci (46° od středu Slunce)
Mars: večer nad západem ve Lvu
17. 6. v 17:00 SELČ Mars v konjunkci s Regulem (0,73° jižně)
Jupiter: nepozorovatelný
Saturn: ráno nad jihovýchodem v Rybách
Uran: nepozorovatelný
Neptun: ráno nad jihovýchodem v Rybách nedaleko Saturnu (Neptun asi 1° severně)
Fáze Měsíce (v SEČ):
Zdroje:
- [1] Program Stellarium
- [2] https://en.wikipedia.org/wiki/Eagle_Nebula#
- [3] https://en.wikipedia.org/wiki/Regulus
- https://www.astro-novinky.eu/index.php/2024/10/03/pozoruhodne-a-vzacne-ukazy-v-roce-2025/
- https://www.hvezdnouoblohou.wz.cz/had.php
- Hvězdářský kalendář 2025
Autor:
Karel Slavík
