Meziplanetární sonda New Horizons zaměřená na studium hranic Sluneční soustavy byla vypuštěna 19. 1. 2006 pomocí nosné rakety Atlas V doplněné silným urychlovacím třetím stupněm. Díky tomu se sonda stala nejrychlejším tělesem pohybujícím se v gravitačním poli Země. Dne 14. 7. 2015 prolétla sonda kolem trpasličí planety Pluto.
Den po startu sonda překonala oběžnou dráhu Měsíce a po 78 dnech také oběžnou dráhu Marsu. Ačkoli nebyl plánován průzkum planetek, New Horizons jednu nafotila na vzdálenost přibližně sto tisíc kilometrů a vyzkoušela tak palubní kamery. Po průletu kolem Jupiteru v únoru 2007, při kterém se podařilo nafotit planetu a některé její měsíce, zamířila sonda ke svému hlavnímu cíli.
Již půl roku před přiblížením k Plutu byla sonda probrána z hibernace a snímkovala Pluto i Charon. 14. 7. 2015 prolétla nad Plutem ve vzdálenosti 12 500 kilometrů.
Sonda pořídila mnoho barevných snímků Pluta ve vysokém rozlišení. Čtyři minuty po průletu nad Plutem sonda přelétla i měsíc Charon, a to ve vzdálenosti 27 000 kilometrů. Na fotografii pořízené při průletu jsou díky protislunci dobře patrná pohoří a ledové plochy Pluta. New Horizons dále pokračovala letem do Kuiperova pásu, kde 1. ledna 2019 proletěla kolem planetky (486958) Arrokoth a z dálky pozorovala řadu objektů ze samotné hranice naší Sluneční soustavy.
Další výročí kosmonautiky
2. 7. 1985
Odstartovala evropská sonda Giotto určená k průzkumu Halleyovy komety. Před kometárním prachem byla chráněna několika vrstvami ochranných štítů vyrobených z hliníku a kevlaru.
Ke kometě se Giotto nejvíce přiblížila 14. 3. 1986: prolétla necelých 600 km nad povrchem jejího jádra. Poté, co pořídila větší množství snímků, byla uvedena do stavu hibernace. Druhým cílem sondy se stala kometa 26P/Grigg-Skjellerup, k níž se přiblížila na 200 km dne 8. 5. 1992. Poté byla mise ukončena. Giotto se dodnes pohybuje po heliocentrické dráze.
Sonda Giotto byla pojmenována po italském malíři a architektovi Giotto di Bondonovi (1267 – 1337), který pozoroval Halleyovu kometu při jejím přiblížení ke Slunci v roce 1301. Ta mu byla inspirací při ztvárnění Betlémské hvězdy na jeho mistrovské fresce Klanění tří králů umístěné v kapli Scrovegniů v Padově.
4. 7. 2005
Kometu 9P/Tempel zasáhl projektil vystřelený z kosmické sondy Deep Impact. Vrcholem mise Deep Impact se stal odběr kometárních vzorků. Dne 3. 7. 2005 byl vypuštěn ze sondy tzv. impaktor, tedy zařízení určené k penetrování kometárního povrchu. Sonda mezitím přešla na únikovou dráhu. Po srážce vznikl na kometě kráter o velikosti přibližně 100 metrů a hloubce 30 metrů. Po dopadu projektilu na těleso bylo v průběhu 13 dní do prostoru vyvrženo asi 250 miliónů kilogramů vody a přibližně 20 miliónů kilogramů prachu.
12. 7. 2000
Byl vypuštěn modul Zvezda, jeden ze stavebních bloků ISS: 26. 7. téhož roku se spojil s ruským modulem Zarja a americkým Unity a vytvořil tak spolu s nimi základ stanice ISS. Modul je tvořen stykovacími uzly pro propojení s jinými částmi stanice a pro připojení zásobovacích lodí. Součástí modulu jsou kóje pro odpočinek členů posádky a také raketové motory sloužící k manévrování stanice.
15. 7. 1965
Sonda NASA Mariner 4 prolétla kolem Marsu. Sonda byla vypuštěna v listopadu předešlého roku. K povrchu Marsu se přiblížila na méně než 10 tisíc kilometrů a pořídila 21 fotografií. Ty potvrdily existenci marsovských kráterů. Sondě se podařilo zjistit i atmosférický tlak planety, který dosahuje asi 1% atmosférického tlaku na Zemi.
15. 7. 1975
Proběhl start kosmických lodí Sojuz a Apollo. Jednalo se o první společný let kosmických lodí USA a SSSR, pro loď typu Apollo to byl zároveň i let poslední. Dne 17. 7. se uskutečnilo spojení obou lodí pomocí spojovacího uzlu vyneseného raketou Saturn 1B. Kromě setkání posádek dvou odlišných lodí proběhly také rozličné experimenty, například vytvoření umělého úplného zatmění Slunce pomocí lodi Apollo. Mise byla oboustranně úspěšná a stala se základem pozdější kosmické spolupráce.
18. 7. 1965
Sovětská sonda Zond 3 se vydala k Měsíci. Během jeho obletu se sondě podařilo pořídit 25 snímků měsíčního povrchu, mimo jiné i odvrácené strany Měsíce. Sonda dodnes obíhá po heliocentrické dráze kolem Slunce, která se nachází někde mezi Zemí a Marsem.
26. 7. 2005
Raketoplán Discovery byl vypuštěn na misi STS-114. Jednalo se o první start raketoplánu po více než dvou letech od havárie raketoplánu Columbia. Cílem mise bylo přivézt zásoby na ISS, zejména ale zkouška nových bezpečnostních opatření. Bylo vyzkoušeno nové zařízení pro kontrolu raketoplánu a prováděny pokusy oprav tepelného štítu na oběžné dráze.
28. 7. 2005
Sondou Mars Express byla objevena na Marsu voda. Sonda byla vypuštěna v roce 2003 agenturou ESA. Její součástí byl i přistávací robot Beagle 2, jemuž se ovšem po dosednutí na povrch Marsu neotevřely solární panely a nikdy se neaktivoval. Sonda poté pokračovala v dálkovém průzkumu Marsu a pomocí kamery zachytila zbytky vodního ledu v kráteru nacházejícího se poblíž severního pólu.
29. 7. 1985
Raketoplán Challenger se vypravil na svou osmou misi, STS-51F. Jejím hlavním úkolem byla práce s laboratoří Spacelab 2, která poskytovala podporu přístrojům umístěným na paletách. Součástí experimentů byly i zkoušky IR teleskopu, diagnostika plazmatu a zkoumání vlastností a užívání perlivých limonád v prostředí mikrogravitace. Raketoplán se vrátil po týdenní misi na základnu.
Zdroje:
[2] Sky at Night Magazine: New Horizons: what next for the Kuiper Belt mission?
[3] Delo (HR): Sonda, ki je preživela kanonado s kometa
[4] Wikipedie: Giotto di Bondone
[5] Astronomy.com: Deep Impact strikes its target
[6] Space.com: Pluto Flyby Occurs 50 Years After 1st Mars Encounter
[7] Discover Magazine: Apollo-Soyuz Mission: When the Space Race Ended
[9] Spaceline.org: STS-114 Fact Sheet
[10] NASA: Mars Express Orbiter
[11] NASA: STS-51F
Hvězdářský kalendář 2005
Hvězdářský kalendář 2015
Autor:
Radim Neuvirt
