V srpnovém sloupku se podíváme na zajímavé planetární mlhoviny, které můžeme na letní obloze pozorovat, nebo na to, kde na obloze najdeme Ramínko na šaty. Dne 12. srpna nastane konjunkce Venuše a Jupiteru, kterou spatříme na ranní obloze. Těsně před východem Slunce spatříme 20. srpna zajímavou konstelaci čtyř těles Sluneční soustavy. Závěrem zmíníme maximum meteorického roje Perseid, které nastane v noci z 12. na 13. srpna.
Stav oblohy
Naše putování po noční obloze začneme u typicky letního souhvězdí Střelce. Souhvězdí spatříme v první polovině noci nízko nad jihem. Na tmavé obloze protíná Střelce mlhavý pás Mléčné dráhy, který se v letních měsících klene vysoko nad obzor.
Ke snadnějšímu nalezení Střelce nám pomůže několik relativně jasných hvězd rozložených ve tvaru čajové konvice. Severně od Střelce najdeme plošně malé a nevýrazné souhvězdí Štítu. Od Štítu severovýchodním směrem nalezneme Orla, jehož nejjasnější hvězda Altair (α Aql) představuje v souhvězdí orlí oko.
Severně od Altairu spatříme souhvězdí Šípu a ještě severněji pak Lištičku. Obě souhvězdí se skládají z převážně slabších hvězd kolem 4. hvězdné velikost a najdeme je zhruba uprostřed orientačního obrazce Letního trojúhelníku.
Souhvězdí Lištičky bylo zavedeno v 17. století – jako k jednomu z mála souhvězdí severní oblohy se k němu neváže žádný mýtický příběh ani pověst. Původně bylo souhvězdí pojmenováno jako „Liška s husou“, jak zobrazuje ilustrace z díla Urania´s Mirror z roku 1825 níže.
S pomocí malého dalekohledu se můžeme pokusit vyhledat jednu z nejjasnějších a historicky první objevenou planetární mlhovinu M27 „Činka“, kterou nalezneme v jižní části Lištičky.
M27 objevil při hledání komet Charles Messier v roce 1764, avšak tehdy ještě nerozpoznal pravou povahu tohoto objektu. To se povedlo o zhruba století později pomocí metody zvané spektroskopie. K nalezení M27 si můžeme pomoci hvězdou γ Sge v sousedním Šípu, která se nachází asi 3° jižně od mlhoviny. Odhadované stáří M27 je asi 10 000 let, vzdálenost od Země činí přes 1 200 světelných let.
Název Činka je odvozen od jejího tvaru, který se ve větších dalekohledech jeví právě jako činka nebo také přesýpací hodiny, jak můžete posoudit z fotografie níže. Pokud při pozorování M27 použijeme např. mlhovinový filtr, spatříme i slabší partie mlhoviny a celkový obraz tohoto objektu bude ostřejší a kontrastnější.
Specifický tvar Činky je způsobem tím, že ji pozorujeme jakoby z boku na rozdíl od prstencové mlhoviny M57 v Lyře nebo k Zemi nejbližší planetární mlhoviny NGC 7293 „Helix“ ve Vodnáři. Oba zmíněné objekty jsou totiž k Zemi natočeny jedním z pólů, proto mají svůj nezaměnitelný prstencový vzhled.
Necelých 5° jižně od nejjasnější hvězdy v Lištičce, Anser (α Vul), spatříme s pomocí alespoň malého triedru nápadný shluk zhruba deseti rozptýlených hvězd. Tato skupina tvoří obrazec připomínající ramínko na šaty, a to díky svému charakteristickému tvaru v podobě tyče a háku. V některých zdrojích se můžeme setkat ještě s nepřesným označením Brocchiho hvězdokupa.
Objekt nese označení Cr 399 a na první pohled se může zdát, že jednotlivé hvězdy k sobě patří a tvoří otevřenou hvězdokupu. Podle rozboru pohybu jednotlivých hvězd tomu tak ale není, neboť se každá z nich nachází v různých vzdálenostech od Země a na obloze se jeví blízko sebe pouze náhodou. Proto se nejedná o hvězdokupu, ale o asterismus.
Další srpnové zajímavosti
Těsná konjunkce Venuše s Jupiterem v Blížencích
(časové údaje platí pro město Teplice)
V úterý 12. srpna dojde v ranních hodinách k těsné konjunkci Jupiteru a Venuše. Obě planety se budou nacházet v souhvězdí Blíženců, přičemž vycházet budou nad severovýchodem téměř současně kolem 2:45 SELČ.
Jupiter (-1,93 mag) nalezneme zhruba 0,85° severně od jasnější Venuše (-3,95 mag). Pro představu, vzdálenost obou těles od sebe je podobná tomu, jako bychom mezi ně vložili jeden a půl Měsíce v úplňku. Západním směrem od Venuše a Jupiteru spatříme dvě nejjasnější pod sebou seřazené hvězdy Blíženců: Castor (α Gem) a Pollux (β Gem).
Pokud na Jupiter namíříme malý dalekohled, spatříme čtveřici jeho největších měsíců. V případě, že namíříme dalekohled na Venuši, uvidíme její disk zhruba ze dvou třetin osvětlený.
Pozorování Merkuru, Venuše, Měsíce a Jupiteru v Blížencích
(časové údaje platí pro město Teplice)
V brzkých ranních hodinách nás ve středu 20. srpna čeká zajímavá konstelace hned několika těles Sluneční soustavy: Měsíce, Jupiteru a Venuše, které nalezneme v souhvězdí Blíženců. Měsíc vyjde nad severovýchodní obzor těsně před 2:00 SELČ, Jupiter zhruba o 15 minut později a Venuše před 3:00 SELČ.
Zhruba hodinu před východem Slunce se v 4:45 SELČ nad obzor vynoří slabší Merkur (-0,15 mag). Na ke Slunci nejbližší planetu bude vhodné namířit alespoň střední dalekohled, ve kterém odhalíme její fázi. Nutno dodat, výhled nad východní obzor musí být bez překážek a terénních útvarů, neboť Merkur bude velmi nízko nad obzorem.
Pro zajímavost, stejně jako u naší jediné přirozené družice – Měsíce, tak i u Venuše si můžeme v průběhu času všimnout postupného střídají fází a změny úhlového rozměru kotouče planety. Je to způsobeno tím, že obě tělesa obíhají kolem Slunce, čímž se mění úhel mezi planetou, pozorovatelem na Zemi a Sluncem. U Merkuru je možné pozorovat střídání fází až za použití větších zvětšení dalekohledu.
Maximum meteorického roje Perseid
(časové údaje platí pro město Teplice)
Zřejmě nejznámějším, nikoliv na meteory nejbohatším meteorickým rojem v celém roce jsou Perseidy. Za světelné úkazy v zemské atmosféře mohou drobné částečky prachu roztroušené podél dráhy komety 109P/Swift-Tuttle, která je mateřským tělesem Perseid.
Podmínky pro letošní pozorování Perseid nebudou nikterak příznivé, neboť do hry vstoupí Měsíc. Maximum Perseid nastává v noci z úterý 12. srpna na středu 13. srpna, kdy bude náš nebližší kosmický soused zhruba tři dny po úplňku.
Nad obzor bude Měsíc vycházet ve 21:40 SELČ a zapadat až v dopoledních hodinách. I za předpokladu jasné oblohy a pozorování dál od přesvětlených měst, spatříme odhadem nejvýše několik málo desítek nejjasnějších meteorů za hodinu.
Viditelnost planet
Merkur
- ve druhé polovině měsíce ráno nad severovýchodem v Raku
- 19. 8. v 11:00 SELČ největší západní elongaci (19° od Slunce)
Venuše
- ráno nízko nad východem v Býku
- 12. 8. v 6:00 SELČ konjunkce Venuše s Jupiterem (Jupiter 0,83° severně)
Mars
- nepozorovatelný
Jupiter
- ráno nad východem v Blížencích
Saturn
- po většinu noci kromě večera v Rybách
- 6. 8. v 11:00 SELČ Saturn v konjunkci s Neptunem (Neptun 1,04° severně)
Uran
- ráno vysoko nad východem v Býku
Neptun
- kromě večera téměř celou noc v Rybách
Fáze Měsíce (v SELČ):
Zdroje
[2] Wikipedia
Autor
Karel Slavík
