30. 9. 1995 ukončila NASA spojení s meziplanetární sondou Pioneer 11, jejímž hlavním cílem byl výzkum dvou Zemi nejbližších plynných obrů: planet Jupiter a Saturn. Pioneer 11 byla prvním člověkem vyrobeným tělesem, které se k Saturnu přiblížilo. Stalo se tak 22 let po jejím startu.
Sonda byla vypuštěna 6. 4. 1973, s třináctiměsíčním odstupem od startu své sesterské sondy Pioneer 10. Byla vybavena množstvím přístrojů, například k měření teploty a chemického složení zkoumaných planet a jejich měsíců. Dále byla sonda vybavena teleskopy k detekci meteoroidů a asteroidů, přístroji na měření kosmického záření a řadou dalších. Rovněž disponovala kamerami k pořizování snímků. Na boku Pioneeru byla umístěna plaketa navržená Carlem Saganem, která by případnou mimozemskou civilizaci navedla k Zemi a ukázala, kdo sondu poslal. Po roce letu proběhla důležitá korekce letu, díky níž se Pioneer 11 přiblížil k Jupiteru více a využil jeho gravitace k urychlení a další cestě k Saturnu.
K Saturnu se Pioneer 11 přiblížila v srpnu 1979. Obdobně jako u Jupitera odeslala na Zemi velké množství fotografií. Sondě se podařil riskantní manévr – bez úhony prolétla rovinou Saturnových prstenců. Přiblížila se k planetě na 22 tisíc kilometrů nad vrchní vrstvu oblačnosti. V současnosti se Pioneer 11 nachází za oběžnou drahou trpasličí planety Pluto a míří k hvězdě λ Aql v souhvězdí Orla.
Další výročí kosmonautiky
7. 9. 1995
Odstartoval raketoplán Endeavour na misi STS-69. Cílem mise byly experimenty se zařízením WSF (Wake Shield Facility). Jednalo se o laboratoř kruhového tvaru, která se po několik dní pohybovala spolu s raketoplánem volným prostorem. Kromě celé řady dalších experimentů, soustředících se na výrobu energie v kosmu, elektrolýzu vody, či biologický výzkum, byl proveden jeden výstup do otevřeného prostoru a byla také vypuštěna a po čase opět naložena družice Spartan 201. Raketoplán se po jedenáctidenní misi úspěšně vrátil zpět na Zemi.
9. 9. 1975
Byla vyslána také mise Viking 2. Sonda zamířila k Marsu, k němuž se po několika korekcích letu dostala 7. 8. 1976. Obdobně jako u její sesterské sondy byly k přehodnocení místa přistání použity snímky z orbitální sekce. Sonda přistála na povrchu Marsu 3. 9. 1976 na území Utopia Planitia. Jedná se o místo na severní marsovské polokouli, které pravděpodobně vzniklo po dopadu kosmického objektu. Sonda pracovala na Marsu velmi úspěšně až do roku 1980, orbitální sekci se podařilo nasnímat polární čepičky planety.
12. 9. 2005
Japonská sonda Hajabusa se přiblížila k planetce (25143) Itokawa. Tato sonda byla vypuštěna 9. 5. 2003. K pohonu byly experimentálně použity xenonové iontové motory, které umožnily pozvolné přiblížení k planetce. Po onom přiblížení k Itokawě byla 15. 9. 2005 k Zemi zaslána první, černobílá fotografie tělesa. Hajabusa nejprve sledovala Itokawu ze vzdálenosti 20 km nad povrchem, po několika dnech se přiblížila a nabrala speciálním zařízením vzorky povrchu planetky.
27. 9. 1975
Proběhl poslední start francouzské nosné rakety Diamant BP 4 z kosmodromu v Kourou. Na jeho palubě byla družice Aura, jejímž cílem bylo studium slunečního ultrafialového záření. Rakety Diamant byly nahrazeny novým typem nosičů: dodnes používaných sérií raket Ariane.
27. 9. 1985
Experimentální sovětská kosmická loď Kosmos 1686 se vypravila na zkušební misi. Jednalo se o silně upravenou variantu kosmické lodi TKS, jejíž projekt ovšem nikdy nebyl dokončen, byť existoval v mnoha modifikacích. Kosmos 1686 startoval bez posádky. Bez problémů se spojil s kosmickou stanicí Saljut 7. Do listopadu 1986 probíhala v lodi pozorování pomocí fotografických zařízení s vysokým rozlišením, dalekohledu v infračerveném spektru a dalšími přístroji. Po nouzovém opuštění stanice z důvodu nemoci velitele mise navštívila Salut 7 s Kosmem 1686 ještě posádka Sojuzu T-15. Obě již lidmi opuštěné kosmické stanice zanikly v únoru 1991 při pádu do atmosféry.
Zdroje:
[1] Wikipedia (CZ): Pioneer 11
[2] NASA: Pioneer 11 Image of Saturn and Its Moon Titan
[4] Wikipedia (EN): Wake Shield Facility
[6] ESA Image Gallery: Hayabusa at Itokawa
[7] Super-Hobby: model New Ware 076 Diamant BP4
[8] Kosmonautix: Sága jménem Saljut – 18. díl
Hvězdářský kalendář 2005, 2015
Autor:
Radim Neuvirt
