3. 12. 2014 odstartovala japonská sonda Hayabusa-2. Jejím cílem byla planetka (162173) Ryugu, nikoliv však pouze pro její pozorování, ale přímo pro odběr vzorků. Ryugu byla zvolena nejen proto, že se jedná o blízkozemní planetku, nýbrž i o potenciálně nebezpečné těleso. Patří totiž do skupiny planetek typu Apollo, tedy skupiny kosmických těles, která protínají dráhu Země.
Přistání a odběr vzorků
Sonda se poprvé přiblížila k planetce v červnu roku 2018. V parkovací pozici asi 20 km nad povrchem pořídila řadu kvalitních snímků povrchu. Ty ukázaly, že je Ryugu oproti očekávání velmi skalnatá. Výběr místa přistání spojený se simultánními zkouškami na Zemi tedy zabral spoustu času.
Dne 21. 2. 2019 přistála na povrchu. K odběru vzorků použila speciální sběrné zařízení, vzorky odebrala výstřelem projektilu přímo do asteroidu a opět se vzdálila. Další odběr vzorků byl proveden dálkově pomocí dalšího vystřeleného projektilu. Z nově vytvořeného kráteru byly nabrány vzorky během pouhém přiblížení nad povrch.
Sonda se přiblížila k Zemi v prosinci 2020 a vypustila do atmosféry pouzdro s odebranými vzorky. Kapsle se vzorky přečkala průlet atmosférou a 6. 12. 2020 byla vyzvednuta odborníky z JAXA v australské poušti. Sondě byla prodloužena mise a po průletu kolem Země míří k dalšímu asteroidu Apollónova pásu, konkrétně k planetce 1998 KY26.
Další výročí kosmonautiky
2. 12. 1974
Na svůj bezmála šestidenní let odstartovala kosmická loď Sojuz 16. Jednalo se o přípravný let pro první společnou mezinárodní misi Sojuz – Apollo. Sojuz 16 byl modifikován pro potřeby kontaktu s nekompatibilní kosmickou lodí Apollo: byl testován spojovací prstenec, automatické navádění a komunikace s americkými pozemními stanicemi. Rovněž byl změněn obsah podílu kyslíku v lodi, neboť americké a sovětské kosmické lodi disponují na palubách jiným složením atmosféry. Loď přistála 8. 12. 1974 v Kazachstánu.
26. 12. 1974
Na oběžnou dráhu byla nosnou raketou Proton vynesena sovětská kosmická stanice Saljut 4. Jednalo se o civilní náhradu předchozí stanice Saljut 3, což byl jen krycí název pro vojenskou stanici Almaz. Saljut 4 obíhal kolem Země ve výšce přibližně 350 km, tedy výše než Saljut 3, a to z důvodu úspory pohonných látek. Čím výše se totiž kosmické těleso pohybuje, tím méně pohonných hmot spotřebuje. Nižší spotřeba paliv je dána menším třením kosmické stanice o horní vrstvy atmosféry. Ke stanici byly vyslány tři mise: pilotované Sojuz 17 a 18 a bezpilotní Sojuz 20. Saljut 4 byl řízeně zničen vstupem do atmosféry 2. 2. 1977.
15. 12. 1984
Byla vypuštěna sovětská sonda Vega 1. Dne 21. 12. 1984 ji následovala její sesterská sonda Vega 2. Název sond je zkratka označení Venera – Galej, jednalo se o mezinárodní projekt. Jejich hlavní cíle byly dva; průzkum planety Venuše a také pozorování Halleyovy komety. V červnu roku 1985 byly na povrch Venuše vypuštěny přistávací moduly. Novinkou proti předchozím misím Veněra však byly atmosférické balony uzpůsobené pro pohyb v husté atmosféře planety. V březnu roku 1986 se sondy přiblížily na vzdálenost 9 000 km od jádra komety a pořídily jeho snímky.
25. 12. 2004
Sonda Cassini agentury NASA proletěla kolem Saturnova měsíce Titanu. Byla vypuštěna 15. 10. 1997 a jejím posláním byl průzkum planety Saturn a jeho měsíců. Měsíc Titan byl jedním z hlavních cílů mise. Při průletu se oddělilo přistávací těleso Huygens, které přistálo na povrchu Titanu dne 14. 1. 2005. Dodnes se jedná o nejvzdálenější těleso, na kterém přistál člověkem vyrobený stroj.
5. 12. 2022
Po bezpilotním letu se na Zemi vrátila americká kosmická loď Orion. K vynesení kosmické lodě v rámci mise Artemis I sloužila nová nosná raketa agentury NASA typu SLS. Při prvním zkušebním letu v roce 2014 byla tato raketa ještě ve vývoji, a tak byla jako nosič použita Delta IV Heavy. Úkolem mise Artemis I byl oblet Měsíce nejprve v malé výšce a následné vzdálení od povrchu. Při této příležitosti se loď dostala do vzdálenosti 480 000 km od naší planety a vytvořila tak rekord ve vzdálenosti kosmické lodi určené pro pilotované lety od Země.
Nehledě na celou řadu experimentů, které proběhly během letu, byl při přistání zkoušen nový typ brzdícího štítu. Loď bezpečně přistála do oceánu.
Zdroje:
Hvězdářský kalendář 2024
