17. 2. 1965 byla k Měsíci vypuštěna americká sonda Ranger 8. Program Ranger obsahoval sérii misí kosmických sond zaměřených na snímkování povrchu Měsíce. Nejednalo se však o tělesa orbitální, mající za úkol kolem Měsíce obíhat, ale byly to sondy, jejichž posláním bylo nafotografovat co nejvíce detailních snímků povrchu Měsíce před tím, než se o něj roztříští: hlavním cílem programu Ranger bylo totiž nalézt místo vhodné pro přistání pilotované mise.
V projektu Ranger bylo v letech 1961 až 1965 vysláno k Měsíci celkem devět sond, z nichž pouze tři byly úspěšné. Sonda Ranger 8 byla vypuštěna z floridského kosmodromu pomocí nosné dvoustupňové rakety Atlas – Agena B. Sonda byla vybavena několika korekčními motory, solárními panely, chemickými bateriemi, mnoha kamerami a televizním přenosovým systémem.
Sonda dorazila po třech dnech od startu k Měsíci. Ve vzdálenosti 2510 km od povrchu Měsíce zahájila televizní přenos, který byl živě vysílán v americké televizi. Poté dopadla na měsíční povrch v oblasti moře Klidu (nedaleko od původně plánovaného místa).
Na snímku kráterů Ritter a Sabine v galerii níže se v pravém horním rohu nachází místo v tu dobu budoucího přistání lunárního modulu mise Apollo 11. Sonda po dopadu vytvořila kráter, který byl v listopadu 1966 vyfotografován jinou sondou, sondou Lunar Orbiter II.
Další výročí kosmonautiky
6. 2. 1995
Raketoplán Discovery se přiblížil k ruské kosmické stanici Mir. Mise STS-63 raketoplánu Discovery započala 3. 2. 1995 startem z Kennedyho vesmírného střediska. Historicky poprvé byla pilotkou žena, americká astronautka Eileen Collinsová. Letovým specialistou mise byl ruský kosmonaut Vladimir G. Titov.
Hlavním cílem expedice byly práce v kosmické orbitální laboratoři Spacehab, které měly pomoci s přípravou pro budoucí mise. Discovery se na Zemi vrátil 11. 2. 1995.
10. 2. 2015
Kosmická loď CRS-5 společnosti SpaceX se odpoutala od ISS a vrátila se na Zemi. Loď byla vypuštěna 10. 1. 2015 a na stanici přepravila přes dvě tuny zásob a materiálu. Před cestou zpět byla naložena odpadem a návratovým nákladem. Při této misi proběhl také pokus o návrat nosné rakety na pozemskou přistávací plošinu, raketa se však roztříštila.
12. 2. 2005
Byla vypuštěna nosná raketa Ariane 5-AR521 agentury ESA, která vynesla na oběžnou dráhu satelity Maqsat-B2, Sloshsat a XTAR-EUR. Poslední zmíněný je španělský komunikační satelit, kterým získalo Španělsko určitou nezávislost na do té doby pronajímaných zařízeních. Maqsat-B2 byla nádrž připojená k trupu rakety obsahující několik evropských kosmických experimentů. Družice Sloshsat pak sloužila k výzkumu vlastností kapalin v mikrogravitaci.
15. 2. 2005
Sonda Cassini prolétla kolem Titanu, měsíce Saturnu, ve vzdálenosti 1577 km nad jeho povrchem. Při tomto průletu došlo k objevu impaktních kráterů. Sonda povrch měsíce zahaleného hustou atmosférou měřila pomocí infračervených senzorů a sestavy radarů. Podobný systém použila v roce 1992 k mapování povrchu Venuše sonda Magellan.
Zdroje:
[3] EDN: Ranger 8
[6] Hispasat: Governmental Satellites
[7] ReserchGate: Nine probable-e
Hvězdářský kalendář 2025
Günterova vesmírná stránka: MaqSat B2
Autor:
Radim Neuvirt
