V pořadí pátý letošní astrosloupek přináší shrnutí nejzajímavějších úkazů na květnové obloze. Začátkem měsíce se zaměříme na přechod Marsu přes otevřenou hvězdokupu Jesličky. V noci z 5. na 6. května nastává maximum meteorického roje eta Akvarid. Podíváme se na stav večerní oblohy a na typická jarní souhvězdí.
Stav oblohy
V první polovině noci spatříme vysoko nad obzorem souhvězdí Velké medvědice. Toto rozsáhlé a staré souhvězdí v sobě skrývá sedm jasných hvězd, které tvoří obrazec známý jako Velký vůz.
Pokud protáhneme spojnici dvou koncových hvězd oje Velkého vozu Alkaid (η UMa) a Mizar (ζ UMa) jihovýchodním směrem, snadno doputujeme až k Arkturu (α Boo) v Pastýři. Protažením téže křivky ještě dál nalezneme Spiku (α Vir) v Panně.
Jižně od Panny spatříme plošně největší souhvězdí oblohy, Hydru. Její protáhlé tělo se vine daleko západním směrem až pod nevýrazného Raka, kde nalezneme hlavu Hydry.
Do 17. století byly nedílnou součástí Hydry souhvězdí Sextantu, Poháru a Havrana. Tato relativně malá a méně známá souhvězdí jsou tvořena převážně nevýraznými hvězdami, takže na přesvětlené městské obloze snadno zaniknou.
Hydra představuje netvora s několika hlavami, se kterým bojoval Herkules, jehož zpodobnění na jarní obloze rovněž nalezneme (vizte mapu níže). V západní části Herkula nalezneme malým dalekohledem kulovou hvězdokupu M13. Tato skupina více jak 100 tisíc velmi starých hvězd patří k nejjasnějším hvězdokupám tohoto druhu na severní obloze.
Další květnové zajímavosti
Přechod Marsu před otevřenou hvězdokupu Jesličky
Od 3. do 6. května můžeme pozorovat postupný přechod Marsu před otevřenou hvězdokupou Jesličky, známou také jako M44. 3. května večer spatříme Mars těsně u severozápadního okraje hvězdokupy. Zároveň se bude k Marsu přibližovat Měsíc, který se k rudé planetě nejtěsněji přiblíží o den později, tedy 4. května ve 2:00 SELČ. To už budou obě tělesa pouhých 6° nad severozápadním obzorem. Mars pak definitivně zapadne ve 2:48 SELČ a Měsíc o zhruba 10 minut později.
K samotnému přechodu těles Sluneční soustavy před Jesličkami dochází relativně často, neboť střed hvězdokupy nalezneme pouze 1,5° severně od ekliptiky. Nejčastěji se k Jesličkám přibližuje Měsíc a k Zemi nejbližší planety Merkur, Venuše nebo Mars.
Jesličky patří mezi k Zemi nejbližší otevřené hvězdokupy. M44 čítá více než 1 000 hvězd a jedná se tak o relativně bohatou hvězdokupu. Její stáří se odhaduje na necelých 600 miliónů let.
První záznamy o pozorování Jesliček nalezneme ve starověku. Jeden z prvních ji popsal řecký astronom a matematik Klaudios Ptolemaios jako „mlhavou skvrnu na prsou raka“. O několik staletí později studoval tento objekt slavný italský hvězdář Galileo Galilei. Ten na ni jako první namířil svůj dalekohled, ve kterém spatřil několik desítek samostatných hvězd.
Za předpokladu průzračné a tmavé oblohy spatříme Jesličky bez dalekohledu jako mlhavou skvrnu. Plně dostačující je namířit na hvězdokupu malý dalekohled, který odhalí několik desítek nejjasnějších hvězd. Úhlový průměr Jesliček je zhruba 1,5°. To je asi jako kdybychom vedle sebe umístili tři měsíční úplňky. Pokud použijeme dalekohled s malým zvětšením, hvězdokupa se nám do zorného pole pohodlně vejde celá.
Meteorický roj eta Akvaridy
První květnový týden vrcholí aktivita meteorického roje eta Akvarid. Zdrojem roje jsou převážně prachové a ledové částice, které za sebou zanechává 1P/Halley neboli slavná Halleyova kometa. Země na své oběžné dráze kolem Slunce prochází proudem těchto částic hned dvakrát. Nejprve v květnu (meteorický roj eta Akvaridy) a poté koncem října (meteorický roj Orionidy).
Maximum aktivity roje eta Akvarid nastává v noci z 5. na 6. května. Radiant roje nalezneme v severovýchodní částí Vodnáře (v místě, kde se nachází pomyslné Vodnářovo vědro).
Přestože nebude v době maxima aktivity roje rušit Měsíc (zapadá ve 3:32 SELČ), spatříme nanejvýše 10 meteorů za hodinu. Je to mimo jiné dáno tím, že souhvězdí Vodnáře nevychází z našeho území příliš vysoko nad obzor. Některé meteory tak letí pod horizontem, kde je nevidíme.
Viditelnost planet
Merkur: nepozorovatelný
Venuše: ráno nad východem v Rybách
Mars: v první polovině noci v Raku
- 3. května, Měsíc v konjunkci s Marsem (Mars 1,07° jižně)
Jupiter: večer nízko nad západem v Býku
Saturn: ve druhé polovině měsíce ráno nízko nad východem v Rybách
Uran: nepozorovatelný
Neptun: nepozorovatelný
Fáze Měsíce (v SEČ)
Zdroje:
- [1] Stellarium
- [2] Wikimedia M44 Beehive cluster
- [3] ESO, Petr Horálek, Meteorický roj eta Akvaridy 2023
- Hvězdářský kalendář 2025
- https://www.astro-novinky.eu/index.php/2024/10/03/pozoruhodne-a-vzacne-ukazy-v-roce-2025/
- https://science.nasa.gov/mission/hubble/science/explore-the-night-sky/hubble-messier-catalog/messier-13/
- https://en.wikipedia.org/wiki/Beehive_Cluster
Autor
Karel Slavík
