31. 5. 1975 – došlo k založení Evropské kosmické agentury (ESA). Původně ji tvořilo deset evropských států, dnes má ESA 22 členských zemí, 4 státy smluvně přidružené a další čtyři země se smlouvou o spolupráci obnovovanou každých pět let. ESA smluvně spolupracuje rovněž s Kanadou a NASA, Česká republika je členem agentury od roku 2008. České přístroje jsou často součástí družic ESA. V přípravě je i mise prvního českého astronauta.
Ústředí ESA se nachází v Paříži. V evropských městech jsou však rozmístěna specializovaná střediska, zajišťující řízení družic, výcvik astronautů, dálkový výzkum Země a zkoušky zásobovacích kosmických lodí ATV (program byl již s úspěchem ukončen).
Spolu s agenturou NASA provozovala ESA kosmické laboratoře Spacelab, vynášené do kosmu raketoplány. Na základě smlouvy s ruskou agenturou Rosskosmos vysílá ESA kosmonauty na ISS.
Nosiči agentury jsou rakety Ariane vyráběné firmou ArianeGroup a vypouštěné z Francouzské Guyany.
Na ISS má ESA dva moduly, vědeckou laboratoř Columbus a výhledový modul Cupola, jímž je možno pozorovat stanici zvenku.
Ze sond určených k pozorování Země jsou to například sonda CryoSat, určená k sledování zmrzlých oblastí, či sonda Swarm sledující zemské magnetické pole. V rámci projektu Copernicus obíhá zemi několik sond Sentinel, každá s jinou specializací.
Mnohé z automatických sond ESA rozšířily naše znalosti o Sluneční soustavě. Mezi velmi úspěšné sondy patřily Giotto, která pozorovala Halleyovu kometu, přistávací modul Huygens, který přistál na Saturnově měsíci Titanu, Rosetta, jež vysadila na kometě sondu Philae, BepiColombo k průzkumu Merkura a mnohé další.
ESA provozuje také kosmický dalekohled Planck, určený k měření reliktního záření, navigační systém Galileo, satelitní systém Copernicus, určený k monitorování životního prostředí a nejnovější dalekohled Euclid, určený k výzkumu temných složek vesmíru.
7. 5. 1975 – byla vypuštěna sonda Explorer 53. Modul byl vybaven rentgenovým teleskopem SAS3. Sonda byla vypuštěna z plovoucí plošiny San Marco ukotvené u keňských břehů. Sonda se soustředila na studium rentgenových záblesků, pulzací neutronových hvězd a zdrojů rentgenového záření v centrech kulových hvězdokup.
8. 5. 1985 – proběhl start nosné rakety Ariane 3-V13. Na palubě byly dvě telekomunikační sondy GStar 1 a Telecom 1B. Životnost těchto družic byla sedm let.
9. 5. 1965 – odstartovala sovětská kosmická sonda Luna 5 k Měsíci. Jednalo se o druhou sondu druhé generace bezpilotních měsíčních misí s cílem měkkého přistání na lunárním povrchu. Zatímco předchozí sonda Luna Měsíc minula a dodnes obíhá po heliocentrické dráze, Luna dopadla na měsíční povrch tři dny po startu a roztříštila se. Hlavní příčinou neúspěchu bylo selhání brzdícího motoru.
17. 5. 1975 – odstartovala francouzská raketa Diamant BP4. Úkolem rakety bylo vypuštění dvojice družic, Castor a Pollux. Rakety Diamant BP4 navázaly na vývoj předchozích francouzských lehkých nosičů třídy Diamant A a Diamant B. Pokus o první vypuštění satelitů Castor a Pollux při misi Diamanu B v roce 1973 skončilo neúspěchem. Družice byly raketou Diamant BP4 vypuštěny úspěšně, Castor se věnoval zkouškám akcelerometru, Pollux testoval nový hydrazinový motor, brzy se však vymkl kontrole a po čase zanikl v atmosféře.
20. 5. 1985 – byl vypuštěn na oběžnou dráhu geofyzikální modul Spektr. Cílem mise bylo připojení ke kosmické stanici Mir, které proběhlo 1. 6. 1985. Jednalo se o součást stanice, jejímž hlavním úkolem bylo pozorování povrchu Země, zjišťování nerostných zdrojů a výzkum atmosféry. Spektr byl vybaven také přechodovou komorou pro vynášení experimentů do otevřeného kosmu.
24. 5. 1975 – odstartovala kosmická loď Sojuz 18. Jejím cílem byla kosmická stanice Saljut 4. Jednalo se o druhou a zároveň poslední pilotovanou misi, po ní následoval už jen bezpilotní let lodi Sojuz 20. Kosmonauti Klimuk a Sevasťanov plnili na stanici úkoly do 26. 7. 1975, kdy se vrátili na Zemi. Hlavním zadáním činnosti byly pokusy s klíčením rostlin a s obnovou tekutin. Také probíhalo pozorování Slunce a výzkum rozličných druhů záření. V červenci také posádka komunikovala s loděmi společné sovětsko – americké mise Sojuz – Apollo.
Zdroje:
[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_kosmick%C3%A1_agentura
[3]https://computerhoy.20minutos.es/espacio/cohete-ariane-6-listo-despegar-1391731
[4]https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Videos/2014/03/Sentinel-1_seeing_through_clouds
[5]https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Explorer-53_SAS-C.jpg
[6]https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2009/12/Ariane_3_V13
[7]https://en.wikipedia.org/wiki/Luna_5
[8]http://www.capcomespace.net/dossiers/espace_europeen/espace_francais/diamant_B.htm
[9]https://historicspacecraft.com/Mir.html
[10]http://www.spacefacts.de/mission/english/soyuz-18.htm
Hvězdářský kalendář 2005, 2015
Autor:
Radim Neuvirt
