Christiaan Huygens (14. 4. 1629 – 8. 7. 1695) byl nizozemský astronom, fyzik a matematik. Zabýval se mechanikou a hodinářstvím a je pokládán za jednoho z prvních autorů žánru sci-fi. Pozoroval vesmír pomocí dalekohledů a byl také prvním, kdo popsal pravou podobu prstenců Saturnu.
Christiaan Huygens se narodil do vzdělané a zámožné rodiny. Byl jedním z pěti dětí, které otec Constantijn Huygens vedl ke všestrannému vzdělání: tedy nejen k vědě, ale i znalosti cizích jazyků či hře na hudební nástroje. Návštěvy přijímané v domě Huygensových byly pro mladého Christiaana velmi inspirativní. Mezi hosty patřili mimo jiných například významný malíř Jan Vermeer (1632 – 1675) či filozof a fyzik René Descartes (1596 – 1650).
V roce 1645 započal se studiem práv na univerzitě v Leidenu, k tomu přibyla také studia matematiky a geometrie. Později, již na univerzitě v městě Breda, rozšířil záběr svých studií ještě o mechaniku a astronomii. Huygens byl od dětství velmi zručný: s jedním z bratrů si sestavil soustruh, na kterém se pokoušel brousit čočky do dalekohledu.
V roce 1649 se Christiaan Huygens stal doktorem práv a jako člen diplomatické mise vykonal několik cest po Evropě. V tomto poslání však zalíbení nenašel, a tak se rozhodl – za finanční podpory svého otce – věnovat se plně vědeckému výzkumu.
Během univerzitních studií se zabýval matematikou a výsledky své práce zveřejnil v knihách Teorémy o kvadratuře hyperboly, elipsy a kruhu a těžišti jejich částí (1651), Objevy o velikosti kruhu (1654) a Přehled slavných úloh z roku (1654).
V roce 1652 zaměřil svou pozornost na optiku: zabýval se konstrukcí a vývojem mikroskopů a zároveň zdokonaloval způsob mikroskopického pozorování. Proslavil se vynálezem dvoučočkového okuláru. Dále vytvářel dalekohledy s ohniskovou vzdáleností až 75 metrů.
V roce 1655 vynalezl a sestrojil kyvadlové hodiny. Podle jeho patentu byl tento typ hodin umístěn na několika radničních věžích v Nizozemí. V tomto roce také objevil Saturnův měsíc Titan.
Huygens roku 1656 popsal zákon zachování momentu hybnosti shrnující fakt, že v izolované soustavě se celkový moment hybnosti v průběhu plynoucího času nemění.
O rok později vydal knihu Přemýšlení o hře náhody, v níž na základě hry v kostky pracuje s praktickým využitím výpočtu pravděpodobnosti.
V roce 1658 se věnoval především astronomii. Vynalezl mikrometr a vyrobil i fotometr, kterým měřil svítivost nebeských těles.
V následujícím roce se zaměřil na pozorování Saturnových prstenců a odhalil jejich pravou povahu. Zatímco Galileo Galilei předpokládal, že se jedná o tři tělesa, Huygens v práci Systema Saturnium píše: „Je obklopen tenkým rovinným prstencem, který nikde s ním nesouvisí a je nakloněn k ekliptice.“ Pozoroval také mlhovinu v souhvězdí Orion, objevil čtyři hvězdy nazývané Trapéz, které mlhovinu osvětlují. Stal se také objevitelem polárních čepiček na Marsu.
Roku 1663 se stal členem londýnské Královské společnosti, o tři roky později stál u založení Pařížské Královské akademie věd. Spolu s fyzikem Denisem Papinem (1647 – 1713), zabývajícím se možnostmi využití síly páry a vakua, byl pověřen králem Ludvíkem XVI. přivézt množství vody do fontán ve Versailles. Cílem projektu byla výstavba obřího vodotrysku. Projekt však mnohonásobně překročil rozpočet a tak byla jeho výsledkem pouze vodní pumpa, jíž poháněly exploze střelného prachu.
V roce 1681 Huygens opustil Paříž a vrátil se do Holandska a roku 1688 se definitivně odstěhoval na své venkovské sídlo. Tam se začal zabývat studiem světla a v roce 1690 vydal své Pojednání o světle, ve kterém popsal vlnové vlastnosti světla, jeho lom, odraz a polarizaci. Svou představu o šíření vlnění definoval principem dnes nazývaným Huygesovým.
V roce 1698, tři roky po jeho smrti, vyšlo dílo Cosmotheros. V něm se Huygens zabýval strukturou vesmíru a možností obyvatelnosti jiných planet. Uvažoval v něm také o mimozemských civilizacích.
Kresba Saturnu s knihy Cosmotheros. Zdroj [5]
Huygens zemřel v 66 letech, nikdy nebyl ženatý a pokud je známo, byl i bezdětný. Podle Christiaana Huygense byla pojmenována planetární sonda, která jako první přistála na jím objeveném měsíci Titanu. Jeho jméno nese také planetka (2801) Huygens, kráter na Marsu a hora Mount Huygens na Měsíci.
Zdroje
[1] Science Photo Library: Christiaan Huygens, Dutch Polymath
[2] Research Gate: The beginnings, from Lipperhey to Huygens and Cassini
[3] Wikiwand: Hodiny
[4] Wikipedie: Christiaan Huygens
[5] Todos tus libros: Cosmotheoros, de Christiann Huygens, en librería Cálamo
