20. 8. 1975 proběhl start sondy Viking 1, jejímž hlavním cílem bylo přistání na Marsu. Předchozí misi na Mars (mise Mars 3 někdejšího Sovětského svazu) se podařilo v květnu 1971 na Marsu úspěšně přistát. Bohužel přistávací modul sondy Mars 3 se po krátké aktivaci odmlčel a získaná data byla nepoužitelná. Mise Mars 3 je proto pokládána pouze za částečně úspěšnou.
Viking 1 byl vynesen na heliocentrickou dráhu silným raketovým nosičem Titan III – Centaur. Po dvou korekcích dráhy a deseti měsících letu se Viking 1 přiblížil k Marsu.
Sondu tvořily dvě části: orbitální a přistávací. Orbitální část měla za úkol detailní snímkování povrchu planety, díky němuž vznikala první podrobnější mapa Marsu. Zjistilo se, že původně plánované místo přistání rozhodně není ideální, a tak bylo na základě nových informací změněno. Kvůli tomu bylo odloženo i datum přistání, které se plánovalo na výročí 200 let od americké revoluce, tedy na 4. 7. 1976. Přece jen se ale landeru podařilo přistát na povrchu během výročí, byť jiném: výročí 7 let od přistání prvního člověka na Měsíci.
Přistávací modul dosedl 20. 7. 1976 v oblasti Chryse Planitia a odeslal na Zemi první kvalitní snímky Marsova povrchu. Byl odebrán vzorek horniny a ten byl analyzován v palubní laboratoři Vikingu 1. Informace z Marsu stroj posílal až do listopadu 1982, kdy bylo chybou operátora přerušeno spojení.
Viking 1 prováděl i analýzy zkoumající možnost života na Marsu. Ty byly prováděny různými metodami a přístroji. Nahlášená přítomnost živých organismů jedním z těchto přístrojů byla později vysvětlena jako výsledek chemických procesů v horninách Marsu. Dodnes však nebyla přítomnost živých organismů na Marsu spolehlivě potvrzena ani vyvrácena.
Další výročí kosmonautiky
3. 8. 1995
Byla vypuštěna česká družice Magion 4. Hlavním úkolem družice byl výzkum prostředí a vliv slunečního větru na okraji magnetosféry. Sonda byla vyrobena společně s odborníky z Ukrajiny, Maďarska, Rakouska a Ruska. Její činnost byla ukončena v roce 1997.
6. 8. 1965
Sovětská sonda Zond 2 prolétla kolem Marsu. Tato sonda byla vypuštěna 30. 11. 1964 z kosmodromu Bajkonur. Jednalo se o šestou sovětskou sondu k Marsu: k pěti neúspěchům kvůli této misi přibyl i šestý. Potíže nastaly v květnu 1965, kdy po ztrátě solárního panelu sonda pracovala jen polovičatě a nakonec byla zcela přerušena komunikace. Zond 2 tak prolétla ve vzdálenosti 1500 km nad povrchem planety, aniž předala řídícímu středisku jakákoliv data.
11. 8. 2005
Raketa Ariane 5AR523 vynesla thajský satelit Thaicom 4: velkou sondu, jejíž hmotnost přesahuje 6 tun. Hlavním cílem zařízení je zajistit spojení a rychlý internet pro mnoho milionů obyvatel asijsko-pacifické oblasti.
18. 8. 1985
Byla vypuštěna sonda Suisei k Halleyově kometě. K té se přiblížila na 150 000 km dne 8. 3. 1986. Během průletu pořizovala fotografie v UV spektru. Po dokončení této části mise měla být sonda navedena k průzkumu dalších dvou komet, pro nedostatek paliva byla však tato část programu zrušena.
21. 8. 1965
Kosmická loď Gemini 5 odstartovala s posádkou tvořenou astronauty Conradem a Cooperem. Během mise proběhl experiment, kdy se pomocí přídavného raketového motoru podařilo zvýšit rychlost kosmické lodi. Byl rovněž vypuštěn subsatelit REP, k němuž se měla posádka později přiblížit. To se nezdařilo pro potíže s bateriemi, a tak byl počítačem pro zkoušky manévrování vybrán fiktivní objekt „Phantom Agena“. Po týdenním pobytu na oběžné dráze posádka přistála v Atlaniku.
Zdroje:
[1] NASA Jet Propulsion Laboratory: Photojournal
[4] Malá encyklopedie kosmonautiky: Magion 4
[5] Drew ex machina: The Mysterious Mission of Zond 2 to Mars
[7] Wikipedia (ES): Suisei (sonda espacial)
Wikipedia (EN): Suisei (spacecraft)
Hvězdářský kalendář 2005
Hvězdářský kalendář 2015
Autor:
Radim Neuvirt
