9. 11. 2005 odstartovala mise agentury ESA nazvaná Venus Express, jejímž cílem byla planeta Venuše. Jednalo se o první misi ESA k této planetě a již od počátku bylo počítáno s komunikací se sondou na dva pozemské roky. Aktivita sondy však byla nakonec značně prodloužena.
Myšlenka konstrukce sondy vycházela z jiného projektu ESA, sondy Mars Express. Pro přítomnost sondy u Venuše však byl původní koncept Mars Express přetvořen, zejména v ochraně před zahříváním a ionizujícím zářením. Při misi byly využity také přístroje vyvinuté pro potřeby kometární sondy Rosetta. Sonda odstartovala pomocí ruské nosné rakety Sojuz-FG/Fregat z kosmodromu Bajkonur. Krátce po startu přešla z parkovací dráhy na dráhu přechodovou vedoucí k cíli mise.
Cestou k Venuši proběhlo několik korekčních manévrů. Poslední stupeň nosné rakety Sojuz, zvaný Fregat, pomáhal v manévrech po značnou část cesty k planetě. Sonda se k Venuši dostala 11. 4. 2006 a zažehla brzdící motor, aby mohla být zachycena její gravitací. Venus Express se dostala na polární oběžnou dráhu planety s oběžnou dobou necelých 24 hodin.
Hlavním úkolem sondy byl průzkum Venušiny atmosféry a oblaků, aktivity dopadů slunečních částic na atmosféru a v případě viditelnosti také pozorování povrchu planety. Vzhledem k tomu, že po svém vzniku byla Venuše více podobna Zemi než dnes, výzkum sondy byl zaměřen na probádání souvislostí, které v minulosti vedly k její klimatické změně. To může pomoci pochopit podobné procesy i na naší planetě.
Ačkoli mise byla na počátku plánována na dva roky, sonda byla nakonec v provozu více než devět let. Komunikace s ní byla ukončena v prosinci 2014. Pravděpodobně v polovině ledna 2015 pak sonda zanikla v husté atmosféře planety.
Další výročí kosmonautiky
12. 11. 2005
Po přiblížení k planetce Itokawa zahájila sonda Hayabusa dálkový průzkum. Věnovala se zejména fotografování tělesa, jeho topografii a výzkumu jeho fyzikálních vlastností. Sonda zůstávala při přibližování na heliocentické dráze – v plánu nebylo přejít na oběžnou dráhu kolem asteroidu. Byl uskutečněn pokus vyslat na povrch planetky miniaturní rover Minerva. Přistání se však nezdařilo kvůli poruše a Minerva se stala nejmenší umělou družicí na heliocentrické dráze. Po neúspěšném vysazení Minervy započala 19. 11. 2005 Hayabusa na povrchu planetky s pokusy o odběr vzorků.
Haybusa byla první sondou v dějinách, která byla konstruována k přistání a opětovnému vzletu z asteroidu. Výběr míst k přistání a odběru vzorků byl ovládán ze Země, díky přenosu v reálném čase bylo možné určit bezpečné místo ke kontaktu. Sonda několikrát nabrala vzorky z povrchu Itokawy pomocí speciálního tykadla. Pomohly ji k tomu výstřely do povrchu planetky, které rozptýlily částice horniny – ty poté tykadlo Haybusy zachytilo. Po odpoutání od Itokawy však došlo k problémům s orientací sondy a jejím iontovým motorem, takže si na návrat domů musela počkat v blízkosti asteroidu až do odstranění potíží v polovině roku 2006.
20. 11. 1975
Na orbitální dráhu byla vypuštěna americká sonda Explorer 55, známá také jako Atmosphere Explorer 5. Nosnou raketou sondy byla Thor-Delta 2910, vědecký satelit NASA. Jednalo se o družici k výzkumu chemických a mechanických procesů, které probíhají v atmosféře a ionosféře Země. Byla vybavena celkem 17 rozličnými detekčními zařízeními k výzkumu, který probíhal v součinnosti se sondou Explorer 54, později s Explorerem 51. Sonda zanikla v atmosféře v červnu 1981.
26. 11. 1965
Byl vypuštěn Asterix: první francouzská sonda, která se vypravila na oběžnou dráhu. Francie se tímto počinem stala třetí zemí světa s vlastním nosičem a šestou zemí, která měla družici vlastní konstrukce. Start proběhl z rampy v alžírském Hammaguiru, jednalo se zároveň o první test nosné rakety typu Diamant. Kvůli předčasně odhozenému aerodynamickému krytu bylo poškozeno telekomunikační zařízení sondy, navzdory tomu se však dostala na oběžnou dráhu. Asterix dodnes obíhá na zemské orbitě a jeho vstup zpět do atmosféry se očekává v rámci staletí.
Zdroje:
[2] ESA: Artist’s impression of Venus Express during launch
[3] Astronomia: Sondy k Venuši
[5] Vatican Observatory: The Amazing Story of the Japanese Hayabusa Asteroid Sample Return Mission
[6] Wikipedia (EN): Explorer 55
[7] Gunter’s Space Page: Asterix (A 1)
Wikipedia (CZ): Dnešní den v historii kosmonautiky
Wikipedie (EN): Asterix (satellite)
Knihovna akademie věd ČR: 1975-107A – Explorer 55
Hvězdářský kalendář 2005
Hvězdářský kalendář 2015
Autor:
Radim Neuvirt
