Virgil Ivan Grissom
(3. 4. 1926 Mitchell, Indiana – 27. 1. 1967 Cape Canaveral, Florida)
Letos, dne 3. 4., uplyne sto let od narození Virgila Ivana „Guse“ Grissoma. Grissom byl americký inženýr, vojenský pilot a astronaut.
Virgil Grissom před kabinou kosmické lodi Mercury 7 (Liberty Bell). Zdroj: stoplusjednicka.cz
Virgil Grissom se narodil 3. 4. 1926 v provinčním městečku Mitchell ve státě Indiana do skromných poměrů dělnické rodiny. Zájem o letectví v něm zažehlo modelářství, kterému se věnoval už v letech školní docházky. Byl nábožensky založený, aktivní ve skautu, a také si v mládí přivydělával peníze rozličnými manuálními pracemi, ať už šlo o sběr plodů či práci kolportéra místních novin.
V letech 1940–1944 navštěvoval střední školu v Mitchellu a již tehdy si osvojil pilotáž menších letadel. Po absolvování střední školy se dobrovolně přihlásil do armády
a ačkoliv byl přidělen na vojenské letiště, k pilotáži se nedostal. V červenci 1945 se oženil se svou ženou Betty, se kterou měl později měl později dva syny. V roce 1946 se zapsal na Purdoe University. Při studiu si přivydělával jako kuchař a výraznou finanční oporou mu byla jeho žena. V roce 1950 opustil univerzitu s titulem strojního inženýra. Počátkem 50. let minulého století se Grissom stal vojenským pilotem a v roce 1952 se jeho letka zapojila do Korejské války. Účastnil se aktivně bojových misí a byl za ně oceněn několika vyznamenáními.
V druhé polovině 50. let si Virgil Grissom dalším studiem prohloubil znalosti letecké mechaniky a poté nastoupil jako zkušební pilot na leteckou základnu Wright-Patterson.
Gus Grissom před stíhačkou F-102 Delta Dagger v roce 1960. Zdroj: Who was Gus Grissom?
V roce 1959 byl pozván do Washingtonu, kde byl vybrán jako jeden z kandidátů na připravovaný projekt Mercury. Navzdory své alergii– kterou vtipně odbyl tím, že ve vesmíru semena ambrozie nejspíš nepotká – nastoupil k astronautickému výcviku.
Dne 21. 7. 1961 odstartoval na misi Mercury-Redstone 4. Samotná kosmická loď nesla název Liberty Bell. Jednalo se o druhý let lodi Mercury pilotovaný člověkem a opět šlo o let suborbitální Kabina lodi dopadla na mořskou hladinu tak prudce, že došlo k oddělení krycího poklopu a jejímu zaplavení. Grissom se naštěstí udržel na hladině až do příletu záchranného vrtulníku. Kabina Liberty Bell byla v roce 1999 nalezena, vyzdvižena z mořského dna a rekonstruována.
Liberty Bell na mořském dně. Zdroj: Pin na nástěnce Space Travel
O čtyři roky později, 23. 3. 1965, se Grissom stal prvním člověkem, který vykonal kosmický let podruhé. Stalo se to při prvním pilotovaném letu dvojmístné kosmické lodi Gemini, misi Gemini 3, kdy spolu s Johnem Youngem strávil na oběžné dráze více než čtyři hodiny. Na vývoji kosmické lodi Gemini se ostatně Grissom i podílel osobně.
Kabina kosmické lodi Gemini je dnes uložena v
St. Louis Science Center, St. Louis, Missouri. Zdroj: American Spacecraft | Gemini 3A
Ještě v roce 1965 byl Virgil Grissom přeložen do programu Apollo. Velmi důrazně upozorňoval na nedostatky v konstrukci kabiny Apolla, zejména na její nekompatibilitu se simulátorem letu. Dne 21. 2. 1967 došlo vinou nekvalitní elektroinstalace k požáru a Grissom v kabině lodi spolu s astronauty Whitem a Chaffeem zahynul.
Posádka Apolla 1, zleva: Grissom, White a Chaffee. Zdroj: space.com/nasa-apollo-1
Po tragédii byla loď symbolicky přejmenována na Apollo 1 a započalo se s bezpilotními zkouškami tohoto projektu. Na Grissomovu počest bylo pojmenováno několik institucí, na Měsíci se nachází kráter Grissom a jeho jméno nese také planetka (2161) Grissom.
Další výročí kosmonautiky:
3. 4. 1966 se sovětská sonda Luna 10 dostala na oběžnou dráhu Měsíce a stala se tak i jeho první umělou družicí. Luna 10 byla vypuštěna 31. 3. 1966 z Bajkonuru. Po třech dnech letu aktivovala korekční motor a ustálila se na orbitě 350 – 1007 km nad měsíčním povrchem. Ačkoli nepořídila žádné fotografie, zaznamenala nesčetné nárazy mikrometeoritů a měřila rozličná sluneční i měsíční záření.
Nákres sovětské sondy Luna 10. Zdroj: drewexmachina.com/Luna_10
4. 4. 1986 se ocitla sonda Vega 1 v blízkosti Halleyovy komety. Snímky, které pořídila pokryly kolem 160 stupňů tělesa a umožnily vytvořit 3D model jádra komety. Vega 1 zkoumala jádro komety přibližně 4 dny, po splnění mise pokračovala dále do meziplanetárního prostoru.
Snímky jádra 1P/Halley z největšího přiblížení. Byly pořízeny sovětskou kosmickou sondou Vega-1 ze vzdáleností 9300 — 9800 km. Zdroj: https://www.ece.rice.edu/~erzsebet/emhalley.html
7. 4. 2006 – 78 dní po startu sonda New Horizons překročila oběžnou dráhu Marsu. Sonda byla vypuštěna 19. 1. 2006. K cíli své mise, trpasličí planetě Pluto, dorazila v červenci 2015. Cestou uskutečnila pozorování několika planetek a Jupitera s některými jeho měsíci.
Logo mise New Horizons. Zdroj: wiki/New_Horizons
11. 4. 2006 – sonda Venus Express (ESA) se dostala na oběžnou dráhu Venuše. Po předchozích sovětských a amerických misích k této planetě, se jednalo o první sondu ESA. Sonda Venus Express měla původně zkoumat atmosféru planety jen dva roky, nakonec však zůstala činná přes devět let. Sondě se během její aktivity podařilo vytvořit teplotní mapu atmosféry planety, potvrdila existenci prehistorických oceánů a sledovala atmosférické blesky, které jsou četnější než na Zemi.
Představa umělce zobrazující sondu Venus Express nad povrchem Venuše. Zdroj: nasa.gov/venus-express
23. 4. 1996 byl připojen modul Priroda na kosmickou stanici Mir. Kosmická stanice Mir vycházela technologicky z přechozích kosmických stanic Saljut. Jednalo se však o konstrukci sestávající z jednotlivých bloků postupně napojovaných na centrální uzel. Kompletace Miru probíhala v letech 1986–1996 a poslední připojenou součástí byl právě modul Priroda. Hlavním cílem tohoto segmentu byl výzkum atmosféry a vzhledem k tehdejšímu politickému uvolnění byl z velké části vybaven americkými přístroji.
Modul Priroda připojený ke kosmické stanici Mir. Zdroj: skyrocket.de/priroda
Zdroje:
Hvězdářský kalendář 2006, 2016.
